Budou bytovky vyrábět vlastní elektřinu? Brněnská konference přináší dobré zprávy 

Výroba a sdílení energie v rámci tzv. energetických komunit hned několik výhod. V některých státech EU jsou již běžnou praxí, brzy bude legislativní rámec umožňující energetickou soběstačnost přijat i v ČR.  Konference o moderní energetice, pořádáná Impact Hubem a společností E.On, ukázala, co může sdílená energetika  jednotlivcům, obcím i státu přinést.

Jako energetická společenství či komunity (EK) označujeme sdružení jedinců či vyšších jednotek a obcí, které se společně podílí na výrobě elektřiny nebo tepla. Uživatel už není jen spotřebitelem, ale také výrobcem a vlastníkem energie. Výhody takového sdílení shrnul pro účastníky konference Martin Ander ze Svazu moderní energetiky.

Energetické komunity přináší ochranu před růstem cen energie, posilují energetickou bezpečnost a nezávislost, využívají zdroje obnovitelné energie, podporují místní ekonomiku, pomáhají chránit životní prostředí a v neposlední řadě také posilovat stabilitu sítě, uvedl Martin Ander.

Vyrábějí si elektřinu po svém

V Nizozemsku existuje Komunitní větrná farma Zeewolde, složená z 91 nových větrných turbín s výkonem až 350 MW. Podílí se na ní cca 200 vlastníků pozemků a asi 200 místních obyvatel. Jde o největší komunitně vlastněnou elektrárnu na světě. Také Nizozemský Zonnepanelen Delen. Má přes 9.000 podílníků, zahrnuje již přes 1 200 000 panelů a investici lze sjednat online. 

Také občanské elektrárny ve Vídni fungují na bázi podílnictví – podílový list pořídíte už od 1.000 EUR a získáváte pravidelný výnos formou platby nebo služeb. Všeobecně klesající pořizovací ceny FVE i jiných technologií mohou rozvoj komunitních a komunálních iniciativ zásadně urychlit. Vyrobená energie či teplo se ale musí také nějak distribuovat, uchovávat, příp. přeprodávat, pouze očekávaná legislativní úprava k úspěšné realizaci energetických komunit u nás nestačí. Přes tyto komplikace se i u nás již objevují první vlaštovky. 

Češi chtějí taky

Na Opavsku byl v letošním roce založen spolek ENERKOM. Místní akční skupina Opavsko (MAS Opavsko) jím rozvíjí svůj projekt VENUS, tedy vizi energeticky úsporného regionu. Hlavní myšlenkou je, že “nejčistší energií je ta, kterou nespotřebujeme a nejlevnější ta, kterou nemusíme nakupovat”. V tiskové zprávě ENERKOM uvádí, že by na Opavsku (52 obcí a 60 tisíc obyvatel) mohlo být do roku 2030 instalováno více než 60 MWp obnovitelných zdrojů elektrické energie. „Půjde nám o to vyrábět elektřinu nebo teplo z místních obnovitelných zdrojů a spotřebovávat co největší podíl vyrobené energie pokud možno co nejblíže od zdroje, tedy v právě v energetické komunitě,“ vysvětlil v prohlášení Jiří Krist. Ander doplňuje, že je ideální zapojit různé typy zdrojů a různé typy odběratelů tak, aby byl maximálně vyvážený vztah mezi výrobou a spotřebou A záměr z Opavska už se šíří i dále: v září vznikla také iniciativa ENERKOM Jablunkovsko. 

To ale není vše. Deník.cz letos v květnu upozornil na další snahy o komunální soběstačnost. Podle redakce “má nyní vlastní zdroj 160 obcí v Česku, v naprosté většině se jedná fotovoltaické elektrárny. Nicméně tři obce si vyrábějí elektřinu z větru, přestože investice do takového projektu dosahují asi 120 milionů korun.” Deník dále zveřejnil výstupy ze studie společnost EGÚ Brno: “potenciál využití těchto zdrojů energie je podle této studie mnohem vyšší. Firma spočítala, že jen ze slunce by obce a bytové domy v České republice mohly do roku 2040 získávat asi čtyři gigawatty elektřiny. Pro srovnání: temelínská jaderná elektrárna má výkon něco přes dva gigawatty.”

Sdružení vlastníků v pozoru

Předseda Svazu SVJ Jan Eisenreich potvrdil, že SVJ se na obnovitelné zdroje a sdílení energie samy čím dál častěji dotazují. Z průzkumu Sdružení českých moravských a slezských SVJ, na který odpovědělo přes 500 jeho členů, vyplývá, že využití FVE pro bytový dům zvažuje 36 % dotázaných. 

Čeká se tak především na novelu energetického zákona, jejíž schválení se očekává k 1. 1. 2023. Podle Laury Otýpkové z Frank Bold je ale ještě nutné vyjednat adekvátní slevy na distribuci, což je požadavek podle práva EU, a také snížení enormní administrativní zátěže energetických komunit. 

Z publika zaznívaly další zatím otevřené otázky: Jakým dílem se bude elektřina v jednotkách rozdělovat? Jaké budou parametry odkupu a dohoda u menších i většich distributorů? Jak výrobu, spotřebu a akumulaci měřit? Některé odpovědi lze hledat v zahraničí, jiné jsou ve správě zájmových institucí. Nicméně z víkendového hackathonu navazujícího na páteční konferenci vyšlo hned pět relevantních návrhů aplikací, které mohou zavedení komunit do praxe uspíšit i usnadnit. Pracovní týmy vytvářely taková řešení, která pomohou jednotlivým společenství vlastníků zvážit ekonomickou výhodnost vstupu do komunity a budou v praxi znázorňovat výrobu, spotřebu a další data pro orientaci účastníků energetické komunity. 

Vymyslet zadání a sjednotit představu o výsledku či stylu hodnocení bylo náročné. Za vším stály měsíce příprav, rešerší, dotazů a schůzek. Ale výsledená třídenní akce stála za to. Hackathon se ukázal být funkčním modelem  pro řešení různých problémů a pro rozvoj služeb, které EO.N a EG.D potřebuj. Dokázali jsme zapojit jak širší veřejnost, tak odborníky a také porotu složenou z potenciálních zákazníků,  uzavírá  Ondřej Durkáč, koordinátor celé akce a manažer Impact Hubu.

_________________________________________

Konference a hackathon o moderní energetice proběhl 21. – 23. 10. v Impact Hub Brno. Pořadateli akce byl Impact Hub a společnosti E.GD a E.On. Chcete také připravit veřejnou akci, hackathon či partnerství na míru? Dejte nám o sobě vědět.

Zdroj obrázku: Unsplash.com