Z místních farem na stůl i do škol: Tišnovsko se mění v Živý region

Mít v lednici vajíčka, která necestovala stovky kilometrů, v nejbližším městě obchod, kde je lokální sezónní zelenina nebo maso vždy po ruce, a v obci školní jídelnu, která vaří čerstvé jídlo z českých surovin. Jíst lokálně dává smysl, přesto jde dnes spíš o výjimku než samozřejmost. Cílem projektu Živý region, který letos Impact Hub rozjel s podporou Hnutí DUHA a platformy SoFarm, je pomáhat v konkrétní oblasti farmářům k udržitelnému hospodaření. A tím i nám všem ke krajině, z níž budu moci čerpat i další generace.

Zdravou krajinu nebudeme mít bez farmářů, kteří o ni uvědoměle pečují, ti nepřežijí bez dostatečného odbytu svých produktů a odbyt nebude fungovat bez zázemí, logistiky a uvědomnělých spotřebitelů. Taková úvaha stála na startu projektu Živý region v prosinci 2021.  

Tišnovsko uspělo mezi 30 mikroregiony

Prvním mikroregionem, v němž jsme chtěli prozkoumat reálné potřeby farmářů, sousedů, starostů, podpůrných organizací a dalších aktérů udržitelného hospodaření, se stalo Tišnovsko. Oblast na pomezí jižní Moravy a Vysočiny má rozmanitou krajinu, výhodné klima a dlouhou tradici v zemědělství. Navíc za humny je velkoměsto Brno a Tišnovsko nabízí kromě produkce samotné potenciál i pro agroturistiku. 

O tom, jak nejlépe směřovat k udržitelnosti, ví a rozhodují v první řadě místní aktéři. „Proto jsme hned zkraje spojili síly se spolkem Hojnost a místní akční skupinou Brána Vysočiny a ke společnému stolu posadili maximum zainteresovaných – farmáři počínaje, vedením obcí, občany a podnikateli konče,” přibližuje Katarína Šlepkovská, která projekt Živý region vede. Diskuze ukázaly hned několik konkrétních zlepšení, které lze vhodnou koordinací podpořit a urychlit tak směřování Tišnovska k plnohodnotnému konceptu BIO regionu v budoucnu. 

„Definovali jsme tři pilotní projekty, na nich nyní na Tišnovsku pracujeme. Jde o mapování místních farem, tak aby o sobě všichni aktéři – farmáři, prodejci a spotřebitelé – navzájem věděli a znali své potřeby. Dále chceme podpořit krátké dodavatelské řetězce a odbyt místní produkce. ”Posledním projektem je pak práce s tišnovskými školnými parlamenty, podpora mladých v tématu udržitelnosti a diskuse nad možnostmi zlepšit jídlo v tišnovských školních jídelnách. vyjmenovává Katarína. 

Farmářské trhy nepomáhají, agroturistiku vítáme, říkají farmáři

V létě si koordinační tým Impact Hubu spolu s Denisou Hladovcovou ze SoFarm nazul holiny a v 17 místních farmách zjišťoval, jak si farmy stojí, v čem se chtěly posunout a co naopak zefektivnit. 

Z mapování celkem 33 farem (dalších 16 se zapojilo dálkovou formou) mimo jiné vzešlo, že zhruba čtvrtina z nich nyní nedokáže hospodařit vyrovnaně nebo s přebytkem. 

„Protože jde převážně o malé rodinné podniky, není pro ně reálné rozvážet produkty na různá odbytiště a dávají proto přednost prodeji ze dvora či na jedno centrální místo. Zároveň je malou produkci daleko obtížnější napasovat například na potřeby veřejného stravování, a to komplikuje možnosti spolupráce s gastropodniky či jídelnami,” vysvětluje Denisa. 

Pro většinu z oslovených farmářů nejsou vítanou formou distribuce ani farmářské trhy. „Je to dáno hlavně časovou náročností, na kterou nemají dostatek pracovních sil a velikostí odbytu,” dodává.

Pozitivním trendem naopak je, že většina farmářů vlastní produkty také sama zpracovává a je otevřená dalším formám podnikání, jako je agroturtistika, automaty na jídlo s lokální produkcí nebo samoobslužné obchůdky. 

Už v průběhu mapování jsme s farmami navázali bližší spolupráci, která jim pomáhá naplánovat jejich podnikání. „Někteří lokální aktéři jako Ekofarma Nelepeč, tišnovská Spižírna a Oriša farm mají každý svého zkušeného mentora ze sítě profesionálů Impact Hubu. Cílem je vylepšit jejich business model, cenotvorbu a celkové procesy v jejich podnikání, aby byli udržitelní a konkurenceschopní,” popisuje Katarína.

Vedoucí jídelny: na farmu jezdí kuchařky i děti

Ukázkovým příkladem lokální spolupráce je školní jídelna Základní a mateřské školy T. G. Masaryka v Drásově. Farmáře, od kterých odebírá základní potraviny, tu znají osobně kuchařky i školní děti. „Z místní farmy Podal je to k nám do školy, co by kamenem dohodil. Odebíráme brambory, cibuli, česnek, zelí bílé a červené, dýně všeho druhu, i melouny jsou k mání. Žáci jezdí na exkurze třeba i na farmu Ráječek do Brna nebo do Libochové, kde se vyrábí mléčné výrobky z domácího kravského mléka,” přibližuje vedoucí jídelny Marie Tinková.

Navíc kuchařky prošly kurzem zdravého vaření a ze základních surovin tak dokáží vytvořit pestré pokrmy, které dávají před zařazením do jídelníčku k degustaci i rodičům. Děti si tak pochutnávají třeba na mrkvových karbanátcích s bylinkovým dipem nebo jahelníku s jablky a 

švestkami. „Hlavní přínos vidím v tom, že zdravé stravování můžu šířit napříč všemi věkovými kategoriemi strávníků. Stravují se ve školní jídelně děti MŠ, žáci ZŠ, školní zaměstnanci a cizí strávníci, například z řad našich seniorů,” hodnotí Tinková.

Jak se k dostupnosti a nakupování lokálních potravin staví spotřebitelé? Daří se ve spolupráci s vedením obcí podpořit agroturistiku a krátké dodavatelské řetězce? Tyto a další milníky nás v rámci projektu Živý region čekají v následujících měsících. 

Zajímá vás více?

Jste z oboru? Chcete se zapojit, nabídnout svou expertízu nebo být v kontaktu s tvůrci projektu? Nechte nám svůj kontakt prostřednictvím formuláře a my se ozveme.