Iglou není řešení bezdomovectví, ale zachraňuje životy po celém světě
Pavla Klečková a Manu Chilaud v roce 2018 založili projekt, jež chrání lidské životy. Vyrábějí totiž chytré nouzové přístřešky pro lidi bez domova. Že je o jejich produkt zájem, si ověřili už během prvního roku existence, kdy se dostali od ručního skládání v obýváku k rozvržení mezinárodní průmyslové výroby. Jaký je příběh neobyčejného společensky prospěšného podnikání dvojice, která chtěla hlavně uchránit lidi na ulici před umrznutím?
Ani Pavla ani Manu nechtěli pokračovat ve zběsilém pracovním tempu jako zaměstnanci velkých firem a začali přemýšlet, jak “něco vrátit společnosti”. “První volbou byli senioři nebo děti, ale těmto oblastem se věnuje už velká spousta organizací. Naopak téma bezdomovectví působí často negativně a je na okraji zájmu, “proto jsme se napojili se na Armádu spásy a zkoumali, jaké jsou možnosti,” popisuje Pavla první zlom.
Na konci roku 2017 se zaměřili na lidi žijící na ulici a snažili se porozumět, kým jsou, jak fungují, nebo jaké mají životní podmínky. Aby se jim přiblížili, pomáhali třeba rozlévat polévku, nebo připravovat charitativní vánoční večeři – potkávali se tak s nimi tváří v tvář. Poznali, že se bez domova můžete ocitnout prakticky ze dne na den. Oba odešli z práce, aby se věnovali dobročinnosti, “protože každá investovaná pomoc vám dá mnohem více, než co jste sami dali,” říká Manu.
Šlo to velmi rychle
O pár týdnů později narazili šťastnou náhodu na Youtube na video o polyetylenových přístřešcích, které mají chránit lidi bez domova před mrazy. Vynálezci Geoffroy de Reynalovi okamžitě napsali, ve stejný den domluvili hovor a hned se ptali, jak přenést projekt do České republiky.
“Byli jsme připraveni zaplatit licenci, ale Geoffroy byl zcela proti. Poskytl nám vše, co měl, a i když chyběly výkresy, specifika materiálu, moc nám pomohl. Volali jsme si v podstatě každý týden, a při jednom stopování přes Evropu se u nás dokonce zastavil, strávil s námi příjemný víkend a pomohl nám vyrobit jeden z prvních prototypů. První kusy se od dnešní podoby lišily. Po všemožném zkoušení jsme ale udělali velký pokrok a dneska máme k dispozici už 6. vylepšenou verzi,” vzpomíná Manu na průběh projektu.
Aktuálně má Iglou výkresy, technické specifikace i videa výroby a veškeré zdroje volně poskytuje za hranice Evropy všem, kteří se ozvou a mají potřebu. Právě tak se Iglou dostalo až do Peru nebo Íránu.
Uvnitř Iglou může být jen díky tělesnému teplu až o 18 °C více než venku. To může během mrazivé noci někomu zachránit život.
Kde se berou peníze?
Manu a Pavlu prý nikdy nenapadlo, že by si projektem Iglou CZ vydělávali, nicméně jejich okolí sem tam s nějakým návrhem přišlo. Třeba aby zkusili systém prodeje, který mají boty TOMS – jedno Iglou byste koupili pro sebe, například na spaní při sportovní turistice na horách, a druhé by šlo automaticky potřebným. “Kdybychom si ale nějaký zisk nechali, vždycky bychom museli myslet na to, že jsme za něj mohli pořídit další Iglou a pomoci další osobě navíc,” vysvětluje Manu, proč podobný model nakonec odmítli. Zároveň nikdy nechtěli žít z grantů a dotací – projekt udržují ve fázi, kde se pokryjí náklady. Charitativní organizace si odkoupí určitý počet kusů a zisk se vrátí do výroby.
Jako podnikatelský záměr nevznikl ani původní francouzský prototyp. Geoffroy jen dlouho pracoval v Černé hoře a když se vrátil domů, byl v šoku. V Paříži najednou potkával mnoho bezprizorních migrantů zůstávající na ulici. To bylo prvním spouštěčem. Jako inženýr rozuměl energiím, s navrženým projektem záchranného “iglú” vyhrál roční rentu a za tu vytvořil 20 kusů pro Paříž a Bordeaux.
Pod křídly Armády spásy
“Naplánovali jsme si výrobu 10 kusů pro Ostravu a automaticky jsme se obrátili na Armádu spásy, která nám byla blízká. Nejprve jsme společně s ředitelem, terénními pracovníky i koordinátory řešili legislativu a přes Impact Hub jsme už v srpnu navázali kontakt také s městem a Policií ČR. Nechtěli jsme nic podcenit,” hodnotí Pavla asi nejdůležitější kroky. Narazili i na otázky typu “proč podporovat ty, kteří chtějí zůstat venku”? Málo se však ví, kolik důvodů může lidi bez domova odrazovat od využití nocleháren. Mohou být v páru a nechtějí se rozdělit, mít psa, prožívat psychické onemocnění nebo jsou třeba jen bázliví a nedůvěřiví. I takové lidi terénní pracovníci vytipovali a darované Iglou jim postupně předávali. Ve výjimečných případech přístřešky posloužily také pro navýšení kapacity azylového domu.
Jak se k tomu staví okolí?
Lidé bez domova často vzbuzují despekt a obavy. To také ovlivňuje opatrnost určitých společností nebo organizací. Jak se ale ukazuje, Iglou má zatím pouze pozitivní efekt. Je umísťováno mimo dosah frekventovaných míst a obdarovaní se o svůj nový domov opravdu starají. Pokud bylo domluveno, že bude Iglou postaveno pro navýšení kapacity azylového domu třeba na jeho zahradě, došlo ke zlepšení komunikace jinak izolovaného jedince. “Terénní pracovníci nám hlásili, že se jedna osoba díky získání Iglou osmělila, navštívila denní centrum a odhodlala se i k pravidelným návštěvám lékaře speciální ordinace Armády spásy. To je důležitý pokrok,” doplňuje Pavla.
Máte taky nápad? I pro vás může být Impact Hub místem, kde to dokážete.
Ještě v srpnu 2018 to stále vypadalo na výrobu maximálně 10 kusů Iglou. Pak ale oba navštívili ve Francii Emmanuelovy rodiče a ti jim dali bez váhání finance na další desítku přístřešků. Rozhodli se tedy pro pomoc také v Havířově a Karviné, navázali kontakt se Slezskou diakonií a považovali za jisté, že zůstanou u testování 20 kusů na vlastní náklady. Pak se do toho ale znovu vmísil Impact Hub.
“V září 2018 jsme neměli další linii, ani představu o organizaci a modelu. Stali jsme se členy Impact Hubu a komunitní manažer Honza brzy přišel s nápadem. Že prý se musíme registrovat do akcelerátoru, který má za pár dnů deadline přihlášek. Neměli jsme spolek ani tým, což byly podmínky přijetí, ale Honza byl přesvědčený, že se to nějak udělá,” smějí se oba při vzpomínce na přihlášení, což byl pro ně prý zásadní krok.
Do programu Impact First se těšili hlavně kvůli možnosti práce s mentorem – nakonec se jím stal samotný provozní ředitel Člověka v tísni, který se s nimi velmi sblížil. “Impact First jsme před přihlášením neznali a nevěděli jsme, co čekat. Navíc oba pocházíme z korporátního prostředí, svět neziskovek pro nás byla velká neznámá. Nakonec nám ale workshopy i společnost ostatních podobně orientovaných projektů dal hrozně moc,” hodnotí svou účast Manu.
Přístřešek pro páry
Po ohromném zájmu médií se začala ozývat další města či instituce a nakonec se podařilo umístit 60 kusů, mj. v Kolíně, Hradci nebo v Olomouci. Všechno bez dotací. Ozval se také primátor a policie Ústí, kam putovaly tři objednané přístřešky. Se vzrůstajícím množstvím ale také roste zodpovědnost. Bylo potřeba zjistit, jak se vlastníci o Iglou starají. V únoru 2019 proto navštívili Manu s Pavlou 7 vlastníků přístřešků a byli příjemně překvapeni vynikajícím stavem materiálu. Převládá vděčnost a poctivá péče o “teplo domova”. S jedinou výjimkou kusu, který využívali obdarovaní v páru, pro což není Iglou určené – dvojice se ale raději vzdala komfortu, než aby spala odděleně. I díky této a podobným zpětným vazbám teď ale tvůrci ví, že by párový přístřešek pomohl. Proto začali pracovat na výrobě většího, který koncipují stejně jako jednoosobový – nesmí zatěžovat životní prostředí.
Výroba pro celou Evropu
Začínali v obýváku, pak získali díky platformě Refill dílnu. Navázali spolupráci s regionální firmou a dokončili finální prototyp Iglou pro dva. Do Česka se také přesunula výroba pro celou Evropu.
Manu i Pavla jsou našimi ostravskými členy a v komunitě potkáte další zajímavé kontakty. Přijďte na den na zkoušku, nebo na některou z našich akcí, rádi vás provedeme.
Kolik lidí je bez domova?
Poslední sčítání lidí bez domova bylo v roce 2011. “Je až úsměvné, že máme spočítané volně žijící kočky, ale osoby na ulici nikoli. Podle některých zdrojů je v ČR 68,5 tisíc lidí bez domova, dalších 120 tisíc je ztrátou střechy nad hlavou bezprostředně ohroženo. Na území Ostravy je odhadem 900 osob bez domova a hrubým odhadem asi sto z nich nemá, kde složit hlavu,” vysvětluje Pavla, proč je podle ní nezbytné s výrobou a projektem pokračovat.
“Pomoct může každý. Není třeba čekat na finanční rezervu nebo flexibilnější práci, my začali na dvou hodinách týdně v charitativní organizaci,” dodává Manu ostatním motivaci. Když má příležitost, veřejně přednáší třeba na školách, aby bořil mýty o bezdomovectví. Zároveň začali s Pavlou na Facebooku zveřejňovat příběhy některých obdarovaných a fotky z terénu, aby lidé lépe pochopili situaci těch, kteří přišli o střechu nad hlavou ne vždy vlastní vinou.
Technické parametry k nouzovému přístřešku
Nákup materiálů, výroba i distribuce probíhá v ČR pomocí charitativních organizací.
V uzavřeném Iglou teplota vzroste až o 18°C oproti vnějšímu prostředí.
Přístřešek je snadno opravitelný, odolný a umisťuje se tam, kde osoba bez domova běžně žije.
Polyetylenová pěna může mít životnost až deset let a nezatěžuje životní prostředí.
